Firemní úvěry jsou nejlevnější v historii

Ilustrační fotografie

Pandemie koronaviru a zejména nástup její druhé vlny polarizovala bankovní financování českých firem. Zatímco velký a pro banky důvěryhodný byznys se těší historicky nejlevnějším půjčkám, rizikovější podniky bez státních záruk od přepážek často odcházejí s nepořízenou.

Vydáno: 14. 10. 2020

Banky vsadily na jistotu
Právě útlum výše úročeného financování nejistého byznysu přispěl podle analytiků k tomu, že se průměrný úrok z firemních úvěrů koncem prázdnin propadl z letošního únorového maxima 3,37 procenta na rovných 1,5 procenta. To je nejnižší úrok přinejmenším za posledních šestnáct let, po které ČNB tyto statistiky publikuje. Nejvýrazněji přitom zlevnily velké půjčky.

„Banky zareagovaly na pokles bezrizikových sazeb a nárůst rizika. Klientům s nižším rizikem půjčují levněji a klientům s vyšším rizikem půjčují buď se zárukou z podpůrných programů, nebo vůbec,“ říká bankovní expert poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Tak nízké úročení úvěrů podle něho odráželo fakt, že na rizikovější podniky, které si půjčují dráže, se v bankách jednoduše nedostalo.

Hodně peněz za málo úroků
Jak ukazují statistiky ČNB, průměrná sazba větších firemních půjček nad třicet milionů korun spadla koncem srpna na rekordně nízkých 1,23 procenta z únorových 3,22 procenta. „Spolehliví klienti si běžně půjčují za půldruhého procenta,“ říká finančník a šéf investiční společnosti RSJ Libor Winkler. Úrok z větších půjček tak od počátku pandemie propadl bezmála o dvě třetiny.

„Banky se nebojí půjčovat velké korporátní úvěry, a to za velmi atraktivní cenu,“ potvrzuje analytička Partners Lucie Drásalová. Například v případě menších firemních úvěrů do 7,5 milionu korun naopak průměrná sazba klesla z letošního maxima 4,61 na 3,66 procenta, tedy jen o necelou pětinu.

Boj o velké klienty
„Zejména u bonitních klientů a sektorů, které nebyly tak masivně postiženy současnou pandemií, tlačí výši sazeb dolů rostoucí konkurenční boj,“ vysvětluje odborník na bankovnictví poradenské společnosti Deloitte Roman Lux. Pokles úročení úvěrů odrážel jarní uvolnění měnové politiky ČNB, která postupně snížila základní úrokovou sazbu z březnových 2,25 postupně až na květnových 0,25 procenta. „Pokles úroků u podnikových úvěrů může do určité míry souviset i se státem garantovanými půjčkami kvůli pandemii,“ připomíná analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Státní záruky hrály do konce srpna roli v případě půjček za celkově bezmála devatenáct miliard korun, což ovšem odpovídá jen zhruba dvoutýdennímu standardu poptávky českých firem po úvěru.

„Banky mají zájem o spolupráci zejména se spolehlivými a prověřenými klienty. Řekl bych, že jejich opatrnost oproti období před covidem narostla,“ říká šéf strojírenské firmy Atas elektromotory Otto Daněk. Samotné banky se k trendu sazeb nevyjadřují, a to povětšinou s odvoláním na specifi ka jednotlivých klientů.

Individuální stanovení sazby
„V případě firemních úvěrů je úroková sazba stanovována individuálně. Současně platí, že u každého žadatele o financování posuzujeme především jeho schopnost plnit závazky vůči bance,“ uvádí mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Obecně je za nižšími sazbami podle finančníků dlouhodobý přebytek bankovní likvidity v kombinaci s poklesem sazeb.

„V neposlední řadě je to také důsledek vládních koronavirových podpůrných programů, které firmám umožňují odložení splátek, respektive udržení zaměstnaneckých míst,“ říká šéf firemní klientely České spořitelny Patrik Pražák. „Není vyloučeno, že po skončení těchto vládních programů v průběhu podzimu dojde následně k růstu ceny peněz, a tím také úrokových sazeb firemních úvěrů,“ doplňuje Pražák.

Zdroj: E15